Třídíš?

Třídím, třídíš, třídíme! Kdo netřídí je neandrtálec! Třídit je přece samozřejmost... Opravdu? Zdálo by se, že v dnešní společnosti už je téma třídění odpadu zbytečné a irelevantní. Přeci každý logicky hodí papír do modré a plast do žluté popelnice! Ale stále je mnoho těch, kteří věří otřepanému „Netřídí nikdo, tak co.“

Třídíme odpad, protože je to správné, je to to nejmenší co můžeme pro životní prostředí udělat a hlavně nás to vlastně nic nestojí. Dnes už barevné popelnice najdeme na každém rohu, takže ani nemusíme složitě hledat. Ale opravdu to platí?

Ne! Stále ještě existují lidé, kteří na otázku „Proč netřídíš?“ odpovídají onou klišovitou frází „Netřídí nikdo, tak proč mám třídit já?“ nebo „Stejně se to smíchá dohromady, tak co.“ Trhá mi to uši i srdce. Stalo se pro mě samozřejmostí hodit plastovou láhev do žluté a skleněnou do zelené popelnice. Nedávno jsem však v místě svého studia (nebudu jmenovat abych nebyla nařčena ze zaujatosti :-)) šla s kamarádkou ven a ona s sebou nesla láhev od vína a hodila ji do prvního pouličního odpadkového koše! O pár kroků dál, směrem, jímž jsme se ubíraly, byly popelnice na sklo. Proč to nehodila o kus dál? Honilo se mi hlavou a nechápala jsem to. Kdyby to alespoň vyhodila do normální popelnice když už nic jiného! Hned jsem jí řekla co si o tom myslím a následoval argument, že je to stejně jedno, skončí to dohromady. Na to byly moje ekologické názory a přesvědčení krátké. Začala jsem si toho tedy víc všímat. Opravdu nikdo netřídí? Opravdu tady na to nejsou zvyklí jako já? Nejsou. Podotýkám, že se nejedná o žádné okresní městečko, nýbrž o docela velké město se vším všudy. Ovšem bez barevných popelnic. A to je kámen úrazu! On by chudák člověk možná třídil, kdyby stejně daleko jako černá popelnice stála i zelená, žlutá a modrá, jenže když tam není, tak se nedá nic dělat. Po celém městě visí propagační billboardy, kdo všechno ze známých osobností třídí odpad, jenže do plakátu se jménem Jiřího Pechy asi sotva hodím pet lahev. Na zdejším sídlišti jsou všechny možné druhy barevných popelnic. Ano, jsou tu všechny- na barevné sklo je u zastávky, na bílé zase u krámu, papír se hází do modré popelnice o zastávku dál a plasty jsou asi dvě stě metrů jižně od papíru. Představím-li si i toho nejsnaživějšího člověka, který by chtěl třídit, musel by třikrát oběhnout sídliště, aby splnil svou ekologickou povinnost. V takovém případě bych i já poslala ekologii do oněch míst a hodila to všechno dohromady. Jenže zas tak náročné by to nebylo, kdyby onen člověk vzal jednou igelitku s plasty, jindy zase nahromaděné lahve...

Berte tento článek spíš jako apel a jako výzvu, nikoli jako kritiku jednoho nejmenovaného města, protože nikde to není dokonalé a máme se ještě hodně co učit. A za ten pocit, že děláme něco správného, by nám to mělo stát. Zas tolik práce to nedá. A pokud patříte mezi ty, kterým se ještě honí hlavou proč to dělat a „vždyť přece nikdo netřídí a bylo by trapné abych zrovna já s tím začínal“ tak já s tím klidně začnu, ale pak se musíte přidat! Žijeme tady dohromady.

Průměrná známka : 10

Hodnotilo 2 uživatelů

čtěte také