Král Slunce - Ludvík XIV.

Ludvík XIV. Veliký chtěl vytvořit z Francie velmoc. Život v celé Francii se podřizoval jeho osobě a on se tak stal nejmocnějším panovníkem Evropy. Pocházel z rodu Bourbonů. Jeho otcem byl král Ludvík XIII., matkou Anna Rakouská ze španělské linie Habsburků - stal se jedním z nejznámějších panovníků historie.

Ludvík XIV. se stal v roce 1643 jako čtyřleté dítě králem. Jeho matka Anna Rakouská vládla osm let, do roku 1651, jako regentka. V roce 1648 se Pařížané vzbouřili, protože je tížily vysoké daně. Ludvík musel před vzpourou uprchnout z města. V roce 1653 skončilo povstání frondy (tzn., že byla v zemi potlačena šlechtická opozice, která ohrožovala celou regetskou vládu). Ludvík prohlásil, že se to už nikdy nesmí opakovat a jako dvaadvacetiletý převzal v roce 1661 vládu.

Chtěl vytvořit z Francie velké kulturní centrum. Napomáhal rozvoji umění včetně baletu. Sám tančil v roli boha Slunce Apollona v Baletu noci, který trval neuvěřitelných 12 hodin. Kvůli této roli se Ludvíkovi říkalo "král Slunce."

Ludvík změnil Francii na absolutistický stát, v němž měl král neomezenou moc. V roce 1665 jmenoval ministrem financí Jeana-Baptistu Colberta. Ten udělal z Francie nejlépe řízený stát v Evropě. Provedl reformu daňového a právního systému, vznikla nová průmyslová odvětví. Král se opíral o jeho myšlenky (merkantilismus), podporoval rozvoj manufaktur a snažil se docílit aktivní bilance v zahraničním obchodě. Nechal vybudovat silnice, kanály a mosty, rozšířil francouzskou válečnou a obchodní flotilu.

Ludvík XIV.

V roce 1682 se Ludvík přestěhoval do nového - nejnádhernějšího zámku v Evropě - zámku ve Versailles. Zámek stavělo 36 000 dělníků přes 40 let. Na zámku museli žít i představitelé vznešených francouzských rodů, protože je Ludvík chtěl mít stále pod dozorem. Královský dvůr měl k dispozici 15 tisíc strážců, dvořanů a sluhů.

Zámek ve Versailles

Kolem "krále Slunce" se točil život celé Francie. Když byl Ludvík starší, více se přikláněl ke katolické víře, což vyvolávalo náboženské konflikty. V roce 1685 zrušil Nantský edikt a odmítl toleranci vůči hugenotům. Ludvík považoval Alpy, Pyreneje a Rýn za přírodní hranice Francie a neváhal zavléci Francii do války, jejímž cílem bylo rozšířit stát k těmto hranicím. Francouzská armáda se stala největším a nejsilnějším vojskem v Evropě. Ludvík XIV. však většinu spravovaných území ztratil. Zemřel v roce 1715 a svému dědici Ludvíku XV. zanechal pevně vedenou zemi, kterou však válka přivedla na pokraj krachu.

Průměrná známka : 8.7333333333333

Hodnotilo 15 uživatelů

čtěte také