Putování světem za vínem

05.03.2009 - Monika Trojanová
Přečteno : 5917x
Počet komentářů : 0
Člověk, příroda / Lidské dílo

Nabídka tolik oblíbeného moku se u nás za posledních pár let několikanásobně zvýšila a je velmi pestrá. Češi sice vedou spíše ve spotřebě piva, ale vínu rovněž přišli na chuť, zejména když ho doporučují lékaři jako doplněk k jídlu. Prostě víno při příjemném posezení nemůže chybět!

Téměř každá země naší planety se pyšní vlastními alkoholickými nápoji. Zejména evropské národy už dlouho produkují různé druhy piva, vína i lihovin. Důležitou roli tu sehrává klima, které ovlivňuje charakter zemědělské výroby, a tedy i možnost pěstování potřebných přísad. V dnešní části se zaměříme na víno.

Hlavní vinné odrůdy

K výrobě vína se používá jen asi 50 z přibližně 5000 známých vinných odrůd. Červené a rosé se vyrábí takřka výhradně z červených hroznů, zatímco bílé víno včetně šampaňského je možno vyrábět z hroznů zelených i červených.

Červená vína:

Cabernet Sauvignon je hlavní odrůda pěstovaná ve francouzském kraji Bordeaux, odtud se rozšířilo do všech světových vinařských oblastí.
Merlot je další z významných bordeauxských odrůd, také se pěstuje po celém světě.
Pinot Noir je skvělá odrůda červeného vína z Burgundska; používá se rovněž v výrobě šampaňského. Nepěstuje se snadno a jinde na světě se mu tolik nedaří.
Sangiovese je italská odrůda používaná k výrobě Chianti..
Syrah je červená odrůda ze severních končin údolů Rhony. V současnosti je známější jeho velmi úspěšná australská varieta prodávaná pod značkou Shiraz.
Tempranillo je jemná, aromatická španělská odrůda, která tvoří základ červeného vína značky Rioja.

Bílá vína:

Chardonnay je základem vína burgundského, šampaňského i řady vín severoamerických.
Ryzlink je skvělá německá odrůda; vyrábějí se z ní vysoce jakostní suchá i sladká bílá vína.
Sauvignon Blanc je významná francouzská odrůda z kraje Bordeaux a povodí Loiry. Nyní se běžně pěstuje v Novém světě, zejména na Novém Zélandě.

Nejvýznamnější vinařské oblasti světa

Většina vinných odrůd se pěstuje v pásmech mezi 30° a 50° severní, resp. jižní šířky. V nich ležící vinařské oblasti mají teplá léta a poměrně mírné zimy, což je nutný předpoklad k tomu, aby se dařilo vysoce jakostní vinné révě. Důležitá je také poloha v terénu a typ půdy. Údolí skýtají ochranu před větrem i mrazem a na nepříliš úrodné a pravidelně odvodňované půdě musí vinná réva hluboko zapustit kořeny. Je také chráněna před přílišnou vlhkostí a za sucha si bere vodu ze spodní půdy.

Portugalsko produkuje víno už dlouho, ale až donedávna byla většina jeho stolních vín určena pouze pro místní spotřebu. V cizině jsou nejznámější odrůdy Vinho Verde a Dao, dále pak vína se zvýšeným procentem alkoholu Madeira (původem z ostrova téhož jména) a portské (jež se pěstuje v údolí Duera).

Španělsko má větší plochu vinic než kterákoli jiná země, a přesto jsou tamní výnosy vinou horkého letního počasí nízké. Nejlepší vína pocházejí z chladnějšího severu země a z oblasti Jerezu, kde se vyrábí sherry.

Itálie je už od dob starověku "zemí vínu zaslíbenou" - nazvali ji tak staří Řekové pro snadnost, s níž se zde vinné révě vždy dařilo. Rok co rok Itálie produkuje více vína než kterýkoli jiný stát. Nejvěhlasnější vína pocházejí ze severních krajů, zejména z Piemontu.

Francie produkuje o něco méně vína než Itálie, zůstává však jeho nejvýznamnějším světovým pěstitelem, pokud jde o kvalitu a šíři nabídky. Nejznámější vinařské kraje jsou Burgundsko a Bordeaux.

Německo má příznivé podnebí především pro bílá vína. Nejlepší vinice se prostírají na západě země. Podobné vinné odrůdy se rodí v Rakousku, i když díky o něco teplejšímu klimatu dosahují poněkud bohatších a plnějších chutí.

Maďarsko nabízí neznámější červené víno Býčí krev (Egri Bikavér), které pochází z kraje kolem starobylého barokního města Egeru, a dezertní tokajské.

Bulharská vína, vyráběná ze západoevropských odrůd, jako je Cabernet Sauvignon, se od 70. let 20. století stala významným vývozním artiklem.

Rumunsko pěstuje víno ze západoevropských odrůd Pinot Noir a má jako výrobce vína velké předpoklady.

USA jsou zemí, kde se daří velkému množství vinných odrůd, především v Kalifornii, která pro to má ideální podnebí. Nové vinařské oblasti se zakládají na severozápadě země - ve státech Washington, Oregon a Idaho - a na severovýchodě (také ve státě New York, kde se první víno vyrábělo už v 17. století).

Chile má rozsáhlé vinařské oblasti s ideálními podmínkami pro pěstování vína a od 80. let 20. století kraluje jeho produkci v rámci celé jižní Ameriky. Jemná chilská vína, červená i bílá, se vyrábějí z odrůd, jako je Cabernet Sauvignon, Merlot, Chardonnay a Sauvignon Blanc.

Argentina je pátým největším výrobcem vína na světě, ale její produkty jsou jen průměrné kvality. Víno se pěstuje v mnoha oblastech na západě země, především pak kolem Mendozy v předhoří And.

Jižní Afrika v minulosti proslula jako výrobce dezertních vín. Dnes se zde pěstuje celá řada odrůd, mezi nimiž vynikají červená vína Pinotage a Cinsaut a suchá bílá vína Colombard a Steen (Chenin Blanc).

Austrálie proslula víny s výraznou, vyzrálou chtí. Zdejší pěstitelé jsou vždy připraveni experimentovat a jejich produkce je technicky na výši, a tak zejména australská vína Chardonnay a Shiraz dnes patří k nejlepším světovým značkám.

Nový Zéland produkuje zejména jiskřivá bílá vína, například různé ušlechtilé druhy Chardonnay, Sauvignon Blanc a ryzlinků. Vínu se daří zejména na teplejším Severním ostrově, v poslední době však i na Jižním.