Šikmá věž v Pise - stavba, která vzdoruje gravitaci

Známá Šikmá věž v Pise (Torre Pendente) je zvonicí (Campanile) chrámu v Pise (Itálie) a patří k nádhernému komplexu sestávajícímu z chrámu, zvonice, baptisteria a hřbitova. Kdyby Šikmá věž stála rovně jako jiné věže, zůstala by její sláva pravděpodobně omezena jen na okruh několika architektů a historiků. Díky strukturální chybě se však stala známou v celém světě.

Šikmá věž je vysoká 55 metrů a nápis poznamenává, že stavba byla započata v roce 1174. Protože však kalendář v Pise předbíhal konvenční datování o rok, je skutečným datem počátku stavby rok 1173. Architekty byli Bonnano Pisano a Wilhelm von Insbruck, ale oba se dokončení své práce už nedožili. Věž ostatně až do druhé poloviny 14. století neměla zvláštní prostor pro zvony.

Mnozí se domnívají, že šikmá poloha byla od samého počátku naplánována tak říkajíc jako odvážná demonstrace architektonické zručnosti. Tato teorie není příliš věrohodná. Mnohem pravděpodobnější je, že architekti věděli, že ji stavějí na extrémně nejistém podkladu, a proto do svých plánů zakalkulovali možnost mírného nachýlení.

Když věž vidíme dnes a při zdolávání 294 schodů zakusíme jedinečnou a matoucí zkušenost, že máme pocit, jako bychom byli taženi k jedné straně, lze se vlastně jen divit, že ještě vůbec stojí. Každým rokem se úhel naklonění zvětšuje a strach z budoucnosti vzrůstá. Na počátku 20. století byla vychýlena od kolmice 4,30 metru. Naštěstí se počátkem tohoto století podařilo shromáždit finanční prostředky na to, aby se našlo řešení dříve než bude pozdě.

Baptisterium uprostřed - kulatá mramorová stavba v románském slohu

Šikmá věž má kruhový půdorys a vzpíná se do výše v deseti poschodích (včetně prostoru pro zvony). Šest centrálních poschodí je obklopeno ozdobnými slepými arkádami, které byly možná ovlivněny byzantskou nebo islámskou architekturou. Otázka islámského vlivu je zajímavá i proto, že dodnes není jasné, zda myšlenka postavit při křesťanských chrámech zvonici samostatně byla inspirována minarety muslimského světa, nebo zda minarety, z nichž muezzin svolává věřící k modlitbě, se vyvinuly z campanily.

Překrásné malby v interiéru katedrály

Šikmá věž v Pise byla zřízena jako zvonice chrámu, s jehož stavbou se začalo o sto let dříve. Bylo to po úspěšné námořní bitvě Pisanů proti Saracénům u Palerma roku 1063. Architektonický styl se stal známý jako románsko-pisánský stavební sloh. Ve ztvárnění vnější zdi, která je obložena střídavě červeným a bílým mramorem, je islámský vliv opět patrný. Podél přízemí byly na čelní straně zhotoveny arkády a na horní části se nachází několik řad arkád nad sebou, jejichž rozměry se postupně zmenšují a které tvoří konstrukci štítu. Chrám s centrální a křížovou lodí byl později rozšířen a má vnitřek bohatě vyzdobený ornamenty.

V roce 1564 se v Pise narodil Galileo Galilei. Napsal, že Šikmou věž v Pise použil pro jeden ze svých experimentů. Volně pouštěl z věže předměty, aby dokázal, že rychlost pádu není závislá na váze padajícího předmětu. Není pochyb, že Galilei tuto teorii zkoušel. Méně jisté však je, zda to opravdu prováděl na Šikmé věži. Ideálnější podmínky pro takové experimenty než Šikmou věž v Pise však nemohl najít.

Průměrná známka : 10

Hodnotilo 2 uživatelů

čtěte také